Půjde Rumsfeld v Německu před soud?

Před dvěma týdny obletěla světová i česká média zpráva o tom, že Donaldu Rumsfeldovi hrozí v Německu žaloba. Stalo se tak už podruhé ve dvou letech. Dopadne to tentokrát jinak? A bylo by možné stíhat Rumsfelda třeba v České republice?

Dva týdny po rezignaci ministra obrany USA podali právníci zastupující několik Iráčanů a nevládní organizace v čele s Centrem pro ústavní práva (CCR) a Mezinárodní federací pro lidská práva (FIDH) podnět německému prokurátorovi k prošetření Rumseldovy role v případech zneužívání vězňů v Iráku a na Guantanámu.

Přestože vlastní podnět není ještě celý k dispozici v angličtině, z dostupných materiálů je patrné, že se stěžovatelé snaží vystopovat příčinnou souvislost, táhnoucí se linii od konkrétních porušení lidských práv v Abu Ghraibu a na Guantanámu až k pokynům, které vydal Donald Rumsfeld a jeho poradci. Tato porušení lidských práv podle stěžovatelů dosahují míry válečných zločinů. Případy mučení věžňů v Abu Ghraibu i na Guantanámu byly už souzeny americkými soudy, vždy ale zůstalu pouze u "pěšáků" a vina jejich nadřízených se nikdy nezkoumala.

Tím se dostáváme k tomu, jak je možné někde v Německu soudit Američana za něco, co v Německu ani proti Němcům nespáchal. Umožňuje to doktrína tzv. univerzální jurisdikce, podle níž u zločinů váhy genocidy nebo válečných zločinů se nemusí hledět na vazbu podezřelého na zemi, kde má být souzen (psal jsem o ní už v postu o G. Bushovi). Tato provinění zasahují lidstvo jako celek a nelze čekat, jestli v zemi, která se vzpamatovává z konfliktu, jestli se tam najde vůle nebo vůbec schopnost tyto zločiny prošetřovat. Vedle této přirozenoprávní teorie umožňují univerální jurisdikci i mezinárodní úmluvy jako Úmluva proti genocidě nebo Źenevské úmluvy.

Záleží na každé zemi, jakým způsobem implementuje tyto úmluvy do vnitrostátního práva. Z toho důvodu bylo vybráno právě Německo, protože zde by mělo být co nejméně právních překážek podobným stíháním. V takovýchto případech jsou ale právní překážky úplně vedlejší, protože hlavní roli přebírá mezinárodní politika. Pokud by existoval index míry politické ožehavosti, potom by podobné stíhání lámalo rekordy. Praktické a právní problémy se pak hodí jako zástupná výmluva, proč s takovým souzením nepokračovat.

Podle toho dopadly i předešlé pokusy o stíhání Rumsfelda. V roce 2003 vyhrožoval, že bude přesunuto ústředí NATO do jiné země, jestliže bude belgický zákon nadále umožňovat univerzální jurisdikci. V roce 2004 v Německu málem nedojel na konferenci, protože zde na něj taky čekala podobné obvinění jako ta dnešní. Oproti té době se ale situace vyvinula v tom smyslu, že Rumsfeld už není politická figurka, proto by jeho prošetřování mělo menší dopad na politickou scénu. Navíc už se nemůže hájit imunitou jako kdyby byl v čele ministerstva.

Stejně ale nelze čekat, že ze na nás bude koukat Rumsfeld za pár let skrz mříže. V to pravděpodobně nevěří ani stěžovatelé. Velikým přínosem by bylo už jen to, kdyby došlo "pouze" k objasnění role vysoce postavených politiků, kdyby se mohlo prošetřit (včetně náležité obhajoby), jaké měli doopravdy povědomí o tom, co se dělo v poli, jaké rozkazy opravdu vydávali, nakolik vlastně ne/nesou osobní odpovědnost za to, co se dělo v Abu Ghraibu a jinde.

A je teoreticky možné stíhat na základě univerzální jurisdikce i v ČR? Ano, umožňuje to § 19 a 20 trestního zákona. Nicméně vzhledem k tomu, jaké mají české soudy často problémy s případy náročnosti rozvodového řízení, nelze čekat, že by měl někdo vůbec odvahu pouštět se do něčeho podobného.