úterý, září 19, 2006

O ekologii s Václavem Klausem

Kdo by řekl, že seminář o ekologii dovede v 16.00 zaplnit plné dva sály Nové radnici? Jedině ten, kdo by předem věděl, že moderátorem na ní bude prezident republiky Václav Klaus. Jména panelistů Ivan Brezina, Martin Říman a Martin Bursík od začátku naznačovala, že diváci se rozhodně nudit nebudou a také to, že předseda Strany zelených bude tahat za kratší konec.

Nejlépe připravený příspevek měl Ivan Brezina, který ukázal, že jako novinář se na rozdíl od politiků v problematice orientuje a ekologicko skeptickou literaturu má načtenu. Jedinou vadou byla až přílišná složitost textu, který by se zřejmě lépe četl než poslouchal (navíc přednesený z listu). Druhou jedinou vadou bylo, že si Brezina za téma příspěvku zvolil globální oteplování, což, jak podotkl z publika jeden akademik z přírodovědecké fakulty, je přílišné zúžení problematiky. Už před lety český sociolog a ekolog Jan Keller psal, že spíše než o globálním oteplování bychom měli raději mluvit o globálních změnách klimatu. Do konceptu globálního oteplování se ale tepe snáze. Na druhou stranu by možná mnohé Brezinovy argumenty obstály i proti změnám klimatu.

Dobré rétorické schopnosti však předvedli i Martin Říman, který mě příjemně překvapil, a Martin Bursík, jehož jsem už zažil v lepší formě. U Václava Klause jsem schválně sledoval hodiny, jak dlouho se udrží v roli nezúčastněného moderátora. A v tomto opravdu nezklamal. Po Bursíkově příspěvku místo předání slova publiku začal Bursíka napadat a nedisciplinovaně se převtělil do role dalšího panelisty. Poté místo toho, aby dal férově slovo Bursíkovi na reakci, poslal mikrofon veřejnosti k dotazům. Ale jak řekl sám Bursík, byla by škoda, kdyby se Václav Klaus držel pouze moderování.

Co se obsahu týče, hlavní tezí eko-skeptické části panelistů bylo, že mají rovněž rádi přírodu, k jejímu uchování ale podle nich vedou jiné metody. Tuto myšlenku upřesnil Martin Říman s tím, že jejich receptem je nechat pracovat trh a zbytečně neregulovat (v tom si ale protiřečil, neboť na začátku odmítl Bursíkovo tvrzení, že oni chtějí dát nevzrušeně průběh všem procesům, business as usual). Podle Římana až bude společnost dostatečně bohatá, postará se o ekologii sama a ekologové svými aktivitami pouze něco nepřirozeně urychlují, pokřivují. Jak ale dojde k tomuto zlomu? Neprojeví se právě tím, že různé ekologické iniciativy začínají "zespodu" získávat podporu a hlasitěji prosazovat své myšlenky? Není fakt, že se Strana zelených dostala do Poslanecké sněmovny indikátorem toho, že je česká společnost dost bohatá a začíná se ekologií zabývat? Kdyby Říman domyslel svou tezi dál, mohl by také dojít k poznání, že to je vlastně on, kdo zasahuje do přirozeného vývoje a stojí mu v cestě :-).

Příznačnější pro celou debatu ale bylo, jak se obě dvě strany neslyšely. Z širší perspektivy se totiž mohlo zdát, že dospívají ke stejným závěrům jen z opačných stran. Představa skeptiků, že vyčerpání ropy se nemusíme bát a svět se nezastaví, protože lidský um a tržní mechanismus povedou k vyvinutí nových pohonných hmot a technologií, se velmi blížila představě druhé strany - prosazování alternativních zdrojů energie (i v podobě Bursíkova auta na palivo z řepky olejné) nebo kalkulace externalit.

Samotná veřejná diskuse na toto téma mezi znepřátelenými tábory byla velmi cenná a Centru pro demokracii a kulturu za ni patří dík. Ale poznání, že za pláštíkem ideologických sporů se v dálce mohou skrývat příbuzná řešení, učinilo celou konferenci ještě hodnotnější.

Štítky:

1 Comments:

At 24/9/06 17:20, Anonymous sixxa said...

uf, už nikdy si neřeknu: "Na tuhle diskuzi napůjdu, zbytečná ztráta času..." :'(

 

Okomentovat

<< Home